Novinky‎ > ‎

Jak postupuje jednání o novém severozápadním startovišti na Javorovém?

přidáno: 14. 5. 2012 2:22, autor: Piloti V Beskydech   [ aktualizováno 15. 5. 2012 23:00 ]
Chtěl bych vám všem moc poděkovat za pomoc při řešení problémů kolem nového severozápadního startoviště. Dodnes jsme od vás obdrželi více jak 1750 vašich podpisů petice a to je myslím velmi důležitý vzkaz jak úředníkům Města Třinec, tak všem, kteří s tímto problémem mají co do činění. A to ještě další podpisy stále docházejí.

Zítra to bude jeden měsíc od zveřejnění petice. Co se od té doby změnilo?

1)      Byli jsme kritizováni zástupci Městem Třinec za to, že záporné stanovisko vydal Odbor územního plánování Města Třinec a Město Třinec na tento odbor nemá žádný vliv. Jménem petičního výboru jsem se místostarostům omluvil a doplnil jsem do textů, že se  postup při jednání „zastavil“ ne u úředníků Města Třinec, ale u úředníků na Odboru územního plánování Města Třinec. Jak provázané jsou tyto struktury – to nechci posuzovat.

2)      Byli jsme místostarosty ujištěni, že Město Třinec nemá nic proti vybudování nového severozápadního startoviště.

3)      Jako hlavní problém byla podle zástupců Města Třinec absence Nájemní smlouvy mezi Lesy ČR a Beskydskou školou létání. Tuto smlouvu však můžeme podepsat až po obdržení kladného stanoviska z Odboru životního prostředí Města Třinec (toto je podmínka Lesů ČR). Na tomto odboru jim scházelo už „jen“ pozitivní vyjádření z Odboru územního plánování. Co se majetkoprávních vztahů týče – v této fázi stačil Odboru životního prostředí písemný souhlas s připravovaným záměrem od zástupce Lesů ČR. Ten také hned obdrželi. Výsledek? Nějak se nám to uzavřelo do kruhu, ze kterého nás mohou vyvést jen a pouze úředníci z Odboru územního plánování Města Třinec. A vzhledem k tomu, že podle nového Územního plánu (z podzimu loňského roku) je pozemek v oblasti lesa, mimo nově zakreslenou rekreační oblast, tak přirozeně vydali rozhodnutí negativní. Že existuje také rekreační funkce lesa – to je v tuto chvíli nezajímá.

4)      Byli jsme ujištěni novým nájemcem Jirkou Valentou, že proti novému startovišti nic nemůže mít a ani nic nemá.

5)      Minulé pondělí proběhla na Javorovém vrchu schůzka mezi Lesy ČR, dvěma místostarosty Města Třinec a Jirkou Valentou ohledně nového startoviště na Javorovém vrchu. Byl jsem na tuto schůzku jednou ze stran upozorněn a tak jsem se, byť vyzývatelem nepozván, zúčastnil.

O čem to bylo?
- Lesům ČR byla představena druhá – nová žádost na výsek lesa rozšiřující severní sjezdovku, žadatelem byl Jirka Valenta.

- Vznikla diskuze, jestli pro řešení turbulencí při severozápadních a západních směrech větru je vhodnější kácet stromy na severní straně kopce, nebo vybudovat nové startoviště na severozápadní straně.

- Jirka Valenta se nechal slyšet, že naše petice podle něho nesplňuje podmínky Petičního zákona a že se chystá ji právně napadnout.

- Místostarostové Města Třinec nám sdělili, že větru moc nerozumí, ale jakožto nájemce sousedního pozemku (majitelem sjezdovek jsou Lesy ČR) mají zájem na tom, aby nájemcem nového výseku byla stejná osoba, jako nájemce jejich areálu – tedy Jirka Valenta. Projevili také větší zájem o nový výsek Jirky Valenty, záměr Beskydské školy létání pokládají za méně estetický.

- Jirka Valenta zpochybnil oficiální vyjádření HS Beskydy o úrazech na startovišti Javorový. Argumentoval tím, že podle záznamů na LAA ČR k tolika úrazům nedošlo a že tedy severozápadní a západní proudění až tolik nebezpečné není.

- Zástupce Lesů ČR projevil skoro nadlidskou trpělivost, snažil se najít cestu k dohodě. Nepodařilo se. Sdělil, že jemu je prakticky jedno, který z průseku se bude realizovat, ale že chce, ať se na tom dohodneme.


Můj osobní pohled na tento stav…

Když jsem začínal toto startoviště před dvěma lety řešit, měl jsem na výběr ze tří variant.

-          Rozšířit stávající severní startoviště (jak to chce nyní Jirka Valenta),

-          rozšířit západní startoviště u stávající rampy

-          nebo vybudovat nové kvalitní severozápadní-západní startoviště.

Vybral jsem řešení nového severozápadního startoviště, na kterém budou moci piloti padáků i rogal startovat na severozápad i západ. Je tam dostatečný sklon (dobrý i pro rogala) a hlavně start do volného prostoru bez dalších turbulencí. Jsem si jistý, že z těch možných je to nejlepší řešení.

Proč? Nebezpečné turbulence při severozápadním a západním proudění na severní sjezdovce vznikají především ne vinou stromů, ale vinou zalomení terénu - odtrhové hrany asi 50-100 metrů vlevo od severní sjezdovky. Důkazem je fakt, že při netermickém počasí tam ve vzduchu turbulence při severozápadním ani při západním proudění prakticky nejsou, obtékání je tam téměř laminární a padáky jednoduše létají. Mechanické turbulence, které vznikají za stromy, sice mají velký vliv na zvednutí padáku, ale to, že neodstartujete, není zas až tak nebezpečné. Paradoxně to mnohým pilotům naopak pomůže, protože do nebezpečných podmínek ani neodstartují. Kdo už se takto zahoupal po startu na severní sjezdovce, ví, že výškově už byl vrchlík dávno nad stromy.

Proto vysekání necelých 4000 metrů čtverečních lesa v mírném svahu na druhé straně za lyžařským vlekem myslím neřeší skutečný problém. Odtrhová hrana, díky které nebezpečné turbulence vznikají,  je ještě kousek za tímto připraveným místem. Sice tam Jirkovi Valentovi může vzniknout pěkný prostor pro dětský lyžařský vlek, ale s kvalitnějším létáním při severozápadním proudění to nemá mnoho společného. Navíc se tím zřejmě naopak naruší i poměrně jednoduchý start při severovýchodních směrech. Právě tyto stromy totiž drží tento vítr na uzdě. Nové severozápadní-západní startoviště s letem do volného prostoru to prostě nenahradí.



Řešení?
Jednoznačně co nejdříve realizovat projekt Beskydské školy létání – tedy nové severozápadní startoviště, na který už máme vše připraveno. Jestli i pak bude Jirka Valenta potřebovat kácet les vlevo od vleku, může to udělat. Osobně se jen obávám, že vykosením protáhlého trojúhelníku lesa na levé straně od sjezdovky vznikne prostor se stávajícím lyžařským vlekem uprostřed – tedy pro piloty možnost lámat si kosti po asymetrických zaklopeních na větším prostoru (tam, kde nás chytaly stromy bude sjezdovka), nově navíc se zajímavou překážkou uprostřed této plochy. Start z tohoto plytkého svahu, byť má mít průsek délku 100 metrů, nepokládám za bezpečný. Musel by mít daleko větší délku. Jinak bychom startovali do stromů. Ale i to by řešilo jen jednodušší starty při netermickém severozápadním proudění.

Další otázkou je, kdo by takovou plochu měl platit. Na Skalce školy platí 5000 Kč jako roční poplatek. Do r. 2009, kdy měla Beskydská škola létání pod kontrolou poplatky na Javorovém vrchu, mohli v Beskydech všichni létat bezplatně a školy za příspěvek 4000 Kč měly létání na Skalce i Javorovém společně. Jestli za stávající startoviště, které má cca 3000 metrů čtverečních chce Jirka Valenta jen od Besykdské školy létání 100.000 Kč jako roční příspěvek (na pondělní schůzce padla částka dokonce 130.000 Kč za roční poplatek pro možnost bezplatného létání na Javorovém vrchu pro všechny ostatní účastníky), o jakou částku půjde po realizaci tohoto jeho nového řešení? A kam to půjde dále? Vkrádá se samozřejmě myšlenka na to, co je pravou příčinou všech těchto komplikací s novým startovištěm…

Pokud se dozvím o dalších překážkách, které brání vytvoření nového startoviště, budu vás o tom informovat. Vaší podpory si velice vážím a věřím, že i díky ní nalezneme společnou cestu jak zachovat a rozvíjet provoz na Javorovém vrchu.

Děkuji a brzy na viděnou
Dalibor Carbol

Comments