Chtěl bych vám všem moc poděkovat za pomoc při řešení problémů kolem nového
severozápadního startoviště. Dodnes jsme od vás obdrželi více jak 1750 vašich podpisů
petice a to je myslím velmi důležitý vzkaz jak úředníkům Města Třinec, tak všem,
kteří s tímto problémem mají co do činění. A to ještě další podpisy stále
docházejí. Zítra to bude jeden měsíc od zveřejnění petice. Co se od té doby změnilo? 1) Byli jsme kritizováni zástupci Městem Třinec za to, že záporné stanovisko vydal Odbor územního plánování Města Třinec a Město Třinec na tento odbor nemá žádný vliv. Jménem petičního výboru jsem se místostarostům omluvil a doplnil jsem do textů, že se postup při jednání „zastavil“ ne u úředníků Města Třinec, ale u úředníků na Odboru územního plánování Města Třinec. Jak provázané jsou tyto struktury – to nechci posuzovat. 2) Byli jsme místostarosty ujištěni, že Město Třinec nemá nic proti vybudování nového severozápadního startoviště. 3) Jako hlavní problém byla podle zástupců Města Třinec absence Nájemní smlouvy mezi Lesy ČR a Beskydskou školou létání. Tuto smlouvu však můžeme podepsat až po obdržení kladného stanoviska z Odboru životního prostředí Města Třinec (toto je podmínka Lesů ČR). Na tomto odboru jim scházelo už „jen“ pozitivní vyjádření z Odboru územního plánování. Co se majetkoprávních vztahů týče – v této fázi stačil Odboru životního prostředí písemný souhlas s připravovaným záměrem od zástupce Lesů ČR. Ten také hned obdrželi. Výsledek? Nějak se nám to uzavřelo do kruhu, ze kterého nás mohou vyvést jen a pouze úředníci z Odboru územního plánování Města Třinec. A vzhledem k tomu, že podle nového Územního plánu (z podzimu loňského roku) je pozemek v oblasti lesa, mimo nově zakreslenou rekreační oblast, tak přirozeně vydali rozhodnutí negativní. Že existuje také rekreační funkce lesa – to je v tuto chvíli nezajímá. 4) Byli jsme ujištěni novým nájemcem Jirkou Valentou, že proti novému startovišti nic nemůže mít a ani nic nemá. 5)
Minulé pondělí proběhla na Javorovém vrchu
schůzka mezi Lesy ČR, dvěma místostarosty Města Třinec a Jirkou Valentou ohledně
nového startoviště na Javorovém vrchu. Byl jsem na tuto schůzku jednou ze stran
upozorněn a tak jsem se, byť vyzývatelem nepozván, zúčastnil. - Vznikla diskuze, jestli pro řešení turbulencí při severozápadních a západních směrech větru je vhodnější kácet stromy na severní straně kopce, nebo vybudovat nové startoviště na severozápadní straně. - Jirka Valenta se nechal slyšet, že naše petice podle něho nesplňuje podmínky Petičního zákona a že se chystá ji právně napadnout. - Místostarostové Města Třinec nám sdělili, že větru moc nerozumí, ale jakožto nájemce sousedního pozemku (majitelem sjezdovek jsou Lesy ČR) mají zájem na tom, aby nájemcem nového výseku byla stejná osoba, jako nájemce jejich areálu – tedy Jirka Valenta. Projevili také větší zájem o nový výsek Jirky Valenty, záměr Beskydské školy létání pokládají za méně estetický. - Jirka Valenta zpochybnil oficiální vyjádření HS Beskydy o úrazech na startovišti Javorový. Argumentoval tím, že podle záznamů na LAA ČR k tolika úrazům nedošlo a že tedy severozápadní a západní proudění až tolik nebezpečné není. - Zástupce Lesů ČR projevil skoro nadlidskou trpělivost, snažil se najít cestu k dohodě. Nepodařilo se. Sdělil, že jemu je prakticky jedno, který z průseku se bude realizovat, ale že chce, ať se na tom dohodneme.
Když jsem začínal toto startoviště před dvěma lety řešit, měl jsem na výběr ze tří variant. - Rozšířit stávající severní startoviště (jak to chce nyní Jirka Valenta), - rozšířit západní startoviště u stávající rampy - nebo vybudovat nové kvalitní severozápadní-západní startoviště. Vybral jsem řešení nového severozápadního startoviště, na kterém budou moci piloti padáků i rogal startovat na severozápad i západ. Je tam dostatečný sklon (dobrý i pro rogala) a hlavně start do volného prostoru bez dalších turbulencí. Jsem si jistý, že z těch možných je to nejlepší řešení. Proč? Nebezpečné turbulence při severozápadním a západním proudění na severní sjezdovce vznikají především ne vinou stromů, ale vinou zalomení terénu - odtrhové hrany asi 50-100 metrů vlevo od severní sjezdovky. Důkazem je fakt, že při netermickém počasí tam ve vzduchu turbulence při severozápadním ani při západním proudění prakticky nejsou, obtékání je tam téměř laminární a padáky jednoduše létají. Mechanické turbulence, které vznikají za stromy, sice mají velký vliv na zvednutí padáku, ale to, že neodstartujete, není zas až tak nebezpečné. Paradoxně to mnohým pilotům naopak pomůže, protože do nebezpečných podmínek ani neodstartují. Kdo už se takto zahoupal po startu na severní sjezdovce, ví, že výškově už byl vrchlík dávno nad stromy. Proto vysekání necelých 4000 metrů čtverečních lesa v mírném svahu na druhé straně za lyžařským vlekem myslím neřeší skutečný problém. Odtrhová hrana, díky které nebezpečné turbulence vznikají, je ještě kousek za tímto připraveným místem. Sice tam Jirkovi Valentovi může vzniknout pěkný prostor pro dětský lyžařský vlek, ale s kvalitnějším létáním při severozápadním proudění to nemá mnoho společného. Navíc se tím zřejmě naopak naruší i poměrně jednoduchý start při severovýchodních směrech. Právě tyto stromy totiž drží tento vítr na uzdě. Nové severozápadní-západní startoviště s letem do volného prostoru to prostě nenahradí. Řešení? Další otázkou je, kdo by takovou plochu měl platit. Na
Skalce školy platí 5000 Kč jako roční poplatek. Do r. 2009, kdy měla Beskydská
škola létání pod kontrolou poplatky na Javorovém vrchu, mohli v Beskydech všichni
létat bezplatně a školy za příspěvek 4000 Kč měly létání na Skalce i Javorovém
společně. Jestli za stávající startoviště, které má cca 3000 metrů čtverečních chce
Jirka Valenta jen od Besykdské školy létání 100.000 Kč jako roční příspěvek (na
pondělní schůzce padla částka dokonce 130.000 Kč za roční poplatek pro možnost
bezplatného létání na Javorovém vrchu pro všechny ostatní účastníky), o jakou
částku půjde po realizaci tohoto jeho nového řešení? A kam to půjde dále? Vkrádá
se samozřejmě myšlenka na to, co je pravou příčinou všech těchto komplikací s novým
startovištěm… |
Novinky >